slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba -sk(ý)/-k(ý), -ov-sk(ý), -en-sk(ý), -ěn-sk(ý), -án-sk(ý), -in-sk(ý), -ín-sk(ý), kde (ý) reprezentuje soubor koncovek vzoru mladý.
Sufixem -sk(ý) a jeho variantami se tvoří adjektiva od substantiv se základem, který většinou nekončí na k nebo c – na rozdíl od případů, kdy substantiva na k nebo c končí a k alternuje v kontextu sufixu ► -ký s c (Amerika → americký, ale Evropa → evropský), respektive se sufix ► -ký připojuje k základu zakončenému na c (vesnice → vesnický, ale město → městský). Morfematický uzel vzniká někdy při zakončení slovotvorného základu na ch (Čechy/Česko → český, s (Rusko → ruský, Indonésie → indonéský, Sasy/Sasko → saský, Prusy/Prusko → pruský, Los Angeles → losangeleský) nebo k (Lucemburk/Lucembursko → lucemburský, Šumperk → šumperský, Benátky → benátský). Ojediněle vzniká morfematický uzel i jinde (sedlák → selský, kdysi sedlský). Jindy dochází na morfematickém švu k zachování obou hlásek a k alternaci ch > š (Vlachy → vlašský, černoch → černošský), h > ž (Praha → pražský), nepravidelně také z > ž (kněžský, ale francouzský) a c > t (Byzanc → byzantský, Florencie → florentský)269. Před sufixem -ský docházívá často jednak ke vkládání e do odvozovacího základu (uherský, panenský, moskevský, kladenský, znojemský, ministerský, kyperský, sesterský, ale bratrský, svatopetrský,270 jednak i ke grafickým alternacím (olympijský, asijský, ale australský). Objevují se rozšířené varianty, a sice ► -ov-ský (otcovský, královský) a -en-ský/-ěn-ský (vojenský, brněnský, mocenský, blanenský), i jiné, např. -ánský (kubánský, mariánský, viktoriánský, peruánský), -ín-ský (gruzínský), -in-ský (byzantinský vedle byzantský). Tyto rozšířené varianty se mnohdy používají pod vlivem jiných jazyků.
Sufixem se převážně od substantiv tvoří (1) vztahová adjektiva. Pojmenovávají (1a) vztah k místu (horský), někdy i správnímu územnímu celku (krajský). Většinou jsou základovým slovem propriální názvy míst (český, evropský, pražský), přičemž u některých adjektiv působí přirozeněji, interpretujeme-li je jako deriváty vzniklé resufixací od proprií na -sko (slovenský, polský), někdy může být odvozovací základ totožný se jménem obyvatelským (Francie → (Francouz) → francouzský), jindy je základ redukovaný (Afghánistán → afghánský, Karibik → karibský). Adjektiva tvořená ze jmen osob a kolektivů pojmenovávají (1b) vztah k osobě (občanský, ženský, mateřský, lékařský, podnikatelský, hostinský) i kolektivu (lidský, dětský), přičemž často jde o označení vlastnosti, která je pro osobu/kolektiv nějakým způsobem příznačná (dětinský),271 nebo jde o vlastnost pojmenovanou na základě podobnosti (čertovský); obrovský se lexikalizovalo ve významu ,velmi velký‘. I u této skupiny lze některé deriváty interpretovat jako resufixaci (sedlák → selský vedle pravidelně utvořeného sedlácký). Dále lze vydělit adjektiva označující (1c) vztah ke společenskému oboru, odvětví činnosti, směru, skupině, hnutí (vojenský, křesťanský), která lze často interpretovat jako resufixovaná od substantiv na ► -ství: vojenství → vojenský, náboženství → náboženský, zemědělství → zemědělský, strojírenství → strojírenský.
Základovým slovem může být výjimečně adverbium času. Adjektivum má potom význam (1d) vztahu k časové okolnosti (loni → loňský, předloni → předloňský).
Adjektiva tvořená sufixem -ský se (2) substantivizují, a tak vznikají jednak apelativa –
(2a) názvy osob (mužský, lázeňský, kantýnský), jednak propria – (2b) příjmení (Slánský). I u této skupiny lze některé deriváty interpretovat jako resufixaci (hostinec → hostinský, Slané/Slaný → Slánský).272 S ohledem na nedostatečnou disambiguaci je třeba brát frekvenční údaje s jistou rezervou. Řada proprií (příjmení i místních jmen) má ve své struktuře stavební prvek -sk(ý), ale jsou motivačně zastřená až neprůhledná.
SYN2010
1. Dotaz [lemma=".*ský"] dává 7.698 lemmat, z toho 7.494 relevantních.
2. Dotaz [lemma=".*ský" & tag="N.*"] dává 1.102 lemmat, z nichž 9 lemmat (P-filtr [lemma=" [[:lower:]].*"]) je označkováno jako apelativa, z toho 4 správně.
Zbytek 1.093 lemmat je označkováno automatickou morfologickou analýzou jako propria. Nelze u nich vždy dohledat motivaci. Ve statistikách je tudíž uvádíme jen pro ilustraci.
22 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: český (↖1a) 77.158, Český (↖1a) 39.067, evropský (↖1a) 34.290, lidský (↖1b) 28.282, pražský (↖1a) 23.925, městský (↖1a) 20.894, obrovský (↖1b) 16.982, krajský (↖1a) 13.510, francouzský (↖1a) 13.142, dětský (↖1b) 12.686, ruský (↖1a) 12.402, vojenský (↖1c) 12.381, britský (↖1a) 12.139, loňský (↖1d) 11.300, společenský (↖1c) 11.231, občanský (↖1b) 9.937, hospodářský (↖1c) 8.950, sovětský (↖1c) 8.698, slovenský (↖1a) 8.272, brněnský (↖1a) 7.909, ženský (↖1b) 7.299, čínský (↖1a) 6.978.
Z dalších: královský 6.329 (↖1b), lékařský (↖1b) 6.174, mateřský (↖1b) 5.652, horský (↖1a) 5.580, křesťanský (↖1c) 4.819, hostinský (↖2a) 377, Slánský (↖2b) 374.
Za slova odvozená sufixem -sk(ý) nepokládáme lemmata se sufixem ► -ánský (3: širokánský, velikánský, vysokánský) a se sufixem ► -atánský (2: dlouhatánský, obrovitánský), dále lemmata tvořená cirkumfixy ► proti- -ský (91, např. protižidovský, protipirátský), cirkumfixem ► pro- -ský (46, např. proevropský, proruský), ► před(e)- -ský (38, např. předmanželský, předkřesťanský), ► mezi- -ský (7, např. mezilidský, meziměstský), 6 lemmat tvořených cirkumfixy ► nad(e)- -ský a pod(e)- -ský (3+3: nadzemský, nadlidský, nadmořský; podzemský, podmořský, podlidský). Nezohledňujeme ani 9 lemmat adjektiv na -ský, která jsou modifikována prefixy (pozemský, přímořský, zámořský, nadpozemský, nadsvětský, nadbožský, podhorský, přikarpatský, příměstský), přičemž v některých případech nemůžeme určit, zda nejde o cirkumfixaci (horský/pod horou/podhůří → pod-horský/podhor-ský). Nezapočítali jsme ani 3 adjektiva tuzemský ← zemský a protidubčekovský, protodubčekovský.273 Celkem jsme vyloučili 204 lemmat na -ský doložených v korpusu SYN2010.
KO
269 O variantách byzantinský, florentinský srov. níže.
270 Tyto alternace nejsou podmíněny snahou o zjednodušení výslovnosti.
271 Adjektivum dětinský lze vztáhnout k dětina i přímo k dítě, popř. k dětský.
272 Příjmení mohlo vzniknout také počeštěním ze Salzmann.
273 Varianta s proto- je okazionalismus označující Slovník českých spisovatelů z r. 1964, již značně svobodomyslný.